Přenosky

Zvukový záznam je na gramodesku zanesen ve formě spirálové drážky, soustředně umístěné na jejím povrchu. Zvuková informace v drážce má analogovou podobu. Záznam na desce je mechanický, což znamená, že je snímán mechanicky – pomocí hrotu, lidově zvaného jehla. Monofonní záznam má podobu vlnovky, kdy hrot (chvějka) kmitá horizontálně ze strany na stranu, jde vlastně o kopii pohybu membránymikrofonu. U stereofonního záznamu je použit další směr, kdy jehla kmitá taky dolů. Pro představu: Pokud jehla kmitá přímočaře v úhlu 45° od svislice, je zvuk (v ideálním případě) slyšet jen z jednoho kanálu. Je to dáno tím, že přenoska je konstruována tak, aby se dal rozlišit pravý a levý kanál. Což je samozřejmě možné jen u elektrických přenosek, kdy je v podstatě jedno jestli jde o přenosku (v tomto případě přesněji) vložku krystalovou, nebo magnetodynamickou (pracující na principu elektromagnetické indukce). U krystalové vložky samozřejmě na úkor kvality reprodukce, a trvanlivosti gramodesek. Slangově byla v některých kruzích označována za „hoblovačku“, díky své „tvrdé charakteristice“, protože k přenosu signálu byl vyžit princip deformace krystalu. Na rozdíl od magnetodynamické přenosky, kde je na chvějce, na opačném konci jehly miniaturní magnet, který je volně uložen v elektricky vodivém pouzdře.